• Angličtina
Dnes je 25.7.2016 | Svátek má Jakub

Zámecký park

 

S velkou barokní přestavbou vznikl při zámku ve Štiříně v druhé polovině 18. století park se skleníkem. Základ dnešní krajinářské kompozice byl položen na konci 19. století , v letech, kdy panství vlastnila rodina Rinhofferova.

V roce 1985 se začalo s cílevědomou a odbornou památkovou obnovou v té době dvanáctihektarového zámeckého parku, který se dnes zařadil na přední místo mezi historické zahrady a parky v České republice. Na příkladu štiřínského zámeckého parku můžeme dokumentovat, jak lze velice citlivě včlenit do původní kompozice nové prvky tak, aby nebyla narušena památková hodnota tohoto areálu.

 

 

Ze starších výsadeb se zachovala řada statných stromů, zejména některé duby (např. Quercus robur cv. Fastigiata, Q. petraea cv. Mespulifolia, Q. rubraQ palustris, statný jilm vaz (Ulmus laevis), mohutné buky (Fagus sylvatica f. purpurea, převislý F. sylvatica cv. Pendula, tzv. Čestmír, sloupovité habry (Carpinus betulus cv. Fastigiata) a další, z konifer pak borovice vejmutovky (Pinus strobus), douglasky (Pseudotsuga menziesii), jedlovce (Tsuga canadensis) a pochopitelně i zbytky někdejších smrkových, případně smíšených lesních porostů. 

                                          

Po odstranění plevelných dřevin a obnovení původních průhledů a cest byl park dosázen novými dřevinami. Byly vysázeny desítky listnatých a jehličnatých stromů, kolem 5 000 keřů a zejména dále zmíněná kolekce pěnišníků, rhododendronů.

 

                                                               

 

Nahosemenné stromy jsou zastoupeny 66 druhy a odrůdami. Za pozoronost stojí zejména: smrk Pančičův, (Picea omorica), jinan dvojlaločný (Ginkgo biloba), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), zlatě rašící smrk východní (Picea orientalis cv. Aureospica), smrk Brewerův (Picea breweriana), borovice Jeffreyova a těžká (Pinus jeffreyi a P. ponderosa), kolekce jedlovců (Tsuga diversifolia, T.siebopldii) desítky exemplářů tisu červeného (Taxus baccata).

Podle poslední taxonomické revize roste ve štiřínském parku více než 190 listnatých dřevin, jako jsou červenolisté javory mléče (Acer platanoides cv.Crimson King a cv.Schwedlerii), liliovník tulipánokvětý (Liliodendron tulipifera), některé buky: Fagus sylvatica cv. Aspelenifolia, cv. Zlatia, cv. Rohani, a cv. Rotundifoila, bříza s čistě bílou borkou (Betula jacquemontii).

K významným nižším dřevinám a keřům patří například ruj vlasatá červenolistá (Continus coggygria cv. Royal Purple), třezallka kalíškatá (Hypericum calycinum), cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), halesie karolínská (Halesia caroliniana), zimostrázy (Buxus sempervirens) a dále dříny, okrasné jabloně a mnoho dalších ...

                                                         

 

Chloubou parku jsou však zejména pěnišníky. Byly vysázeny ve vzrostlém stavu a bohatém sortimentu barev a tvarů.  V současné době je zde evidováno 130 kultivarů. Tento sortiment dřevin byl získán díky vynikající spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR Průhonice a Výzkumným ústavem okrasného zahradnictví v Průhonicích, zejména zásluhou Ing. Karla Hiekeho.

 

                                                          

 

Na výspě při břehu Debrného rybníka byl vybudován stylový altán.   

 

                                                                Vodní altán     

                                                                                                         

V průběhu obnovy zámeckého parku bylo s velkým citem a smyslem pro krajinný  detail budováno devítijamkové golfové hřiště, které vyniká svou romantickou krásou a vytváří společně s celým areálem zámku unikátní komorní prostředí.

 

                                                                            

 

Na původním místě byl též nově vybudován (obnoven) tenisový kurt.

 

                                                                  Tenisový kurt

 

V roce 1992 byl vedením zámku Štiřín a Botanickým ústavem  AV ČR Průhonice vypracován návrh na obnovu krajinné návaznosti areálu zámku a parku na bezprostřední okolí a byly vytvořeny podmínky pro další etapu prací na obnově štiřínského areálu.

Veškeré obnovné a rekonstrukční práce interiéru a exteriéru zámecké budovy včetně obnovy zámeckého parku, budování golfového hřiště a tenisového kurtu, dále drobných romantických staveb navrhl a se svými spolupracovníky a s odbornými institucemi realizoval Václav Hrubý.